Jak se starat o zimní královnu čemeřici?

Čemeřice začíná kvést od prosince do března. Některé kultivary v zahradnictví jsou ale vykvetlé již v listopadu, a tak jsou připravené jako nádherná vánoční dekorace. Po odkvětu v hrnku je ideální ji nechat venku, avšak ne na větru, ale na chráněném stinném místě. Vyhovující je venkovní skleník nebo i chladná místnost. Je to květina, která se zimy nezalekne a úspěšně se prodere skrz ledově zmrzlou sněhovou pokrývku. Tyto první květy jsou ozdobou všech zahrad, na nichž se vyskytuje. Je okouzlující na první pohled, a protože je to trvalka, každý rok se můžeme těšit na barevné zpestření všude přítomného sněhu.

Chceme-li pěstovat čemeřici, musíme dodržet několik základních pravidel kolem její péče. V prvé řadě nemá tato rostlina ráda přesazování. Pokud je ale nutné ji přesadit, vždy bychom měli mít rukavice, protože její šťávy jsou jedovaté. Také stanoviště je pro ni důležité. Čemeřici vysazujeme do propustné, za to hlubší a humózní půdy. Nesvědčí jí půda pod jehličnany, ta je příliš kyselá. Trvalka nesnáší ani sucho. Vhodné místo jí tedy najdeme v polostínu, protože přímé slunce jí škodí.
O čemeřici není třeba se nějak zvlášť starat. Po vysazení má raději „divoký“ růst. Roste dlouhodobě i bez zásahu člověkem, takže i běžné obyčejné přesazení může pro rostlinu znamenat i tři roky bez květu. Předejít se dá ale houbovým chorobám, a to sázením do propustné půdy. V těžké jílovité nebo mokré půdě často čemeřice uhynou. V dalších letech tyto rostliny další zvláštní péči nepotřebují. Porostou sami i bez naší pomoci. Pravidelným kypřením bychom narušili kořeny, čemeřice tedy kypřit nepotřebuje. Dokonce i listí spadané na ní můžeme nechat jako mulč plný živin.

Čemeřici se dobře daří i na balkoně nebo na terase v nádobách. Doprovodný břečťan vykouzlí romantickou podívanou. O krásu zimní zahrady se také postarají libavky nebo zimostráz. Čemeřice není jen oblíbenou zimní trvalkou, nýbrž najde uplatnění i v aranžérské sféře. Pokud ji zvolíme jako řezanou květinu, životnost prodloužíme tak, že stonky ihned po seříznutí ponoříme do vlažné odstáté vody a těsně pod květy propíchneme stonek několikrát jehlou. Chceme-li romanticky vypadající plovoucí květy, zkrátíme stonek asi na centimetr pod nimi. Pravidlem je, že se nesmí vystavovat příliš velkým teplotním výkyvům.